Společnost doktora Krásy

Hra o svaté Dorotě

Hra o svaté Dorotě

Premiéra: 15. 10. 2000, Divadlo Disk, Praha, festival Next wave 2000
Derniéra: 5. 2. 2005, divadlo v Celetné, Praha

Má dneska cenu být svatou? Příběh dívky milující, milující až za hrob. Podle lidových her vytvořil E. F. Burian, režisér a soubor dotvořili.
Doprovazi Hudební těleso Dr. Krásy.
"lidová barokní hra zasazená do postmoderního kýče super-pop-marketového života."
pozitivní poselství!

"Ta byla ale blbá!", řečeno při první zkoušce. Soubor navazuje na starou tradici lidového podkrkonošského divadla uvědomujeme si však změnu životního prostoru ve 20. století, a proto naše hra musí být lidovou hrou této doby… Jedním z inspirujících podnětů bylo představení úpických podnětů v roce 1983 v rámci poselství za mír proti jaderné válce a režisérova cesta do rodiště naší hrdinky – Kapadokie (Turecko). Klademe si základní otázku, jestli to má všechno nějaký smysl.

Hra o Dorotě znamená veliký zlom v naší činnosti, proto si nyní při jejím posledním uvedení neodpustím pár slov. Před pěti lety se právě přípravou inscenace hry o Dorotě zformoval současný soubor, v té době došlo též k plynulému přechodu z klidného mateřského divadla v Úpici do nejisté existence v Praze. Zásadní setkání proběhlo v srpnu 2000 na dílně Sergeje Fedotova, tam jsem totiž poznal neuvěřitelně okouzlujícího Dana Červinku, jak jsem se později dozvěděl – právě vyhozeného studenta Damu. Nedokázal jsem si představit, že bychom spolu něco nevytvořili, tuším, že toto naše setkání bylo osudové. Odepsaný mladý herec plně dokázal svou energii a hudební citlivost přinést do spolku většinou nezkušených, ale nadšených divadelníků. Hvězda Dana čistě zazářila na jevištích, stal se miláčkem publika, i odborného, dostával nabídky k angažmá...
S Dorotou jsem zpočátku příliš nepočítal, měl jsem v hlavě jedno Klímovo dílo, dokonce lze na některých dokumentech nalézt u datumu premiéry Doroty onu Slavnou Nemesis. První zkouška na Dorotu proběhla ke konci léta v kuchyni Koleje Jaboku, tam se asi zrodila idea inscenace, její možnosti jsem pomalu nacházel pozorováním dovedností Dana. Setkání "úpičáků" a "pražáků" v Mníšku pod Brdy ve vilce Lucky K. s krásným jabloňovým sadem a jemným travním porostem po němž jsme chodili bosky, či v bačkorách, znamenalo zásadní tvůrčí pohyb ku předu, plně jsem zformoval celek. Zde také z úst Davida padlo prvně slovo vozík, a já najednou věděl zase víc...Velký problém nastal při shánění základního scénografického prostředku, nakonec jsme se na doporučení jednoho vedoucího supermarketu odhodlali k odvážné akci, která prozradila, že nejlepší herec, nemusí být nejlepší mimo prkna jeviště, a stála také vlasy a klid tehdejšího přítele Myšky.
Na premiéře v Disku jsme Dorotu zahráli poprvé v celku, a tak jsme často v zákulisí listovali ve scénáři, kdože má jít právě na jeviště. Tam se také právě zaučené chrličce ohně Evyčce podařilo ožehnout první řady... Na festivalu v Písku přišel do zákulisí slovenský porotce Karol Horvát a gratuloval mi, já byl s tím představením nespokojený, a nechápal jsem ho, říkal jsem si, že ti Slováci mají podivný humor. Na Jiráskově Hronově zase skončilo předchozí Cvokstory o něco později a my nestíhali přípravu světel, když se zpoždění blížilo hodině, přišel za mnou Sergej Fedotov a řekl: "Péťa musíte začít!" Možná mne zachránil před lynčováním. Každopádně to zdržení mnozí pokládali za úmyslnou provokaci - na sluncem rozpálených schodech totiž čekali i ministři. Nakonec, třeba to byla provokace, proč ne? Dorota se stala naší nejhranější inscenací , ale vlastně každé uvedení mělo specifické obsazení, a tak existuje téměř nekonečná možná kombinace herců a muzikantů. Nejhůř asi bylo, když díky pracovnímu zapřažení a náledí nedojelo do Prahy auto z Úpice, museli být tehdy rychle zaškoleni civilkáři a náhodou přítomná učitelka dramatické výchovy. Vzpomínek na události spojené se svatou Dorotou je mnoho.
Snad bych měl ještě potichu poděkovat Té, která stála tehdy pevně a tajně blízko mne, a nahlas všem zúčastněným. Myslím, že je již nikdy nespočítám. Přeji si teď, den před dnešní derniérou, aby tvrdými ranami poznamenaná hvězda Danova znovu zasvítila. Divadlo, je totiž celý jeho život, bez něj nedokáže radostně žít, kéž se tak stane, Svatá Doroto... Petr Lanta
4. února 2005

z tisku

• Tsunami 10 / NextWave 2000
  (čti na str. 1 článek "Východočeská divadelní scéna" a na str. 5 "Hra o sv. Dorotě aneb má cenu být svatou?")
• Jan Císař: Hra o Dorotě (z festivalového deníku Jiráskova Hronova 2001)
• Povídání o Dorotě a Kráse v bulletinu festivalu Za vodou 2004

Sháníme další ohlasy, a to nejen na internetu. Víte-li o nějakém, podělte se s námi o něj v našem vzkazníku.

stáhni si

• soundtrack (mp3, 3.7 Mb)
• program rozdávaný na derniéře 5. února 2005 v Divadle v Celetné s kompletním obsazením v průběhu let a mnoha dalšími texty / formát A4 (vytiskněte oboustranně na A4 a přeložte kratší stranu) / stáhnout ve formátu pdf zde

fotografie

• 1. fotka z Doroty
• 2. fotka z Doroty
• 3. fotka z Doroty
• 4. fotka z Doroty
• 5. fotka z Doroty
• 6. fotka z Doroty
• 7. fotka z Doroty
• 8. fotka z Doroty

technické požadavky na představení

počet účinkujících

se pohybuje kolem čísla 15 (záleží na počasí) + 2 technici

doprava

je třeba dopravit 3 nákupní vozíky a horu rekvizit, tj. minimálně dvě auta + doprava osob

čas na přípravu

minimálně 5 hodin

prostor

ideální je klasický kukátkový prostor o šířce jeviště min. 7 metrů s výkryty a horizontem a s dostatečně prostorným zákulisím (pro manipulaci s několika nákupními vozíky), prostor pro kapelu (nejlépe u levé strany jeviště na vyvýšeném místě, jakési forbíně, většinou stavíme z praktikáblů, někdy to zasahuje krajní místa v prvních řadách), ochozy nad jevištěm nebo nad sálem nebo balkony nejlépe s přístupem ze zákulisí a s možností umístit zde světla a mikrofon,

zvuk

1 mikrofon na jevišti na zpěv + 1 v zákulisí + 1 na ochozu (balkónu...) + další mikrofony na nazvučení kapely (el. kytara, flétna, housle, el. piano), echo, cd přehrávač nebo minidisc

světla

světla s barevnými filtry a možností s nimi hýbat (čím více, tím lépe)

další

mlhostroj, žebřík/štafle, které budou spojovat jeviště s ochozem (nebo hlediště s balkonem atp...), povrch jeviště na němž se dá stepovat a jezdí po něm nákupní vozíky, na scéně je pliván oheň