Společnost doktora Krásy

Článek Kateřina Rathouská: Jules Verne a plyšoví zajíčci

Kateřina Rathouská:
Jules Verne a plyšoví zajíčci

Málo známé alternativní soubory letos na festivalu Příští vlna příjemně překvapily

Programem Laptopová scéna, inspirovaným novými technologiemi, skončil včera 11. ročník festivalu Příští vlna/Next wave.

Ve čtyřech dnech se zde představily jak začínající, tak zavedené alternativní divadelní soubory z celé České republiky.

Páteční večer v Divadle Na zábradlí byl především věnován udílení Poct festivalu. Ty mají podobu stříbrných trojúhelníkových masek a stejně jako v loňském roce je vytvořil Petr Nikl. Hlavní poctu s názvem Živoucí poklad letos obdržel divadelní historik a profesor JAMU Bořivoj Srba.

Mezi dalšími oceněnými byli například principál královéhradeckého souboru DNO Jiří Jelínek (Osobnost roku) nebo členové divadla Vosto5 (Projekt roku), kteří celý večer moderovali a své průvodní slovo pojali jako rozhlasové vysílání. Program dále sestával z krátkých výstupů jednotlivců nebo dvojic (Jiří Schmitzer, Jan Budař a Eliščin Band) a etablovaných souborů (Ústaf Brno, KDS Puchmajer) či nepříliš známých skupin (Prvobytně pospolná společnost).

Sobotní program označený jako Kaleidoskop byl umístěn do Disku a Řetízku na pražské DAMU. Příjemně překvapilo Teatro plyšolíno s představením Plyšový zajíc do lesa nepatří. Divadlo tvoří performeři Johanka Švarcová a Josef Rosen. Jejich zčásti improvizované představení vedle sebe staví samostatný loutkářský experiment s plyšovými hračkami a následný vhled do života chudého manželského páru, jehož jedinou obživou je právě vystupování s plyšáky a který se s oblíbenými hračkami až nezdravě sžil.

Výlet do Paříže 20. let

Za první vrchol soboty i celého festivalu lze označit představení Společnosti Dr. Krásy nazvané Blíží se den, kdy Vás budu milovat. Režisér Petr Lanta, který svou tvorbou připomíná amatérské období Petra Lébla, vytvořil inscenaci na motivy románu Julesa Verna Paříž ve 20. století. Životní pouť sirotka Michela je zakomponována do sledu fantaskních, mnohdy až snových scén. Ty se často vzájemně prostupují a inscenaci dodávají jednotnou nezaměnitelnou atmosféru.

V hlavním večerním programu se pak představili Nejhodnější medvídci s novým hudebně-dramatickým projektem Ultimatum. Sami tvůrci ho označují jako sociální muzikál. Děj je umístěn do Hamburku 70. let. Na opuštěné lodi se shodou náhod setkávají zpěvák country, rocková kapela, policista, námořníci a tři členky levicového komanda, které zajmou ostatní postavy jako rukojmí. Čekání na splnění požadavků si všichni vyplňují písničkami. Hudební čísla ale s dějem mnohdy souvisí pouze okrajově. Spíše než muzikál by se tedy pro inscenaci hodilo označení "divadelní koncert".

Vedle čistě divadelních projektů festival nabídl například autorské čtení Jaroslava Rudiše z románu Nebe pod Berlínem. Autor představil i kapelu U-Bahn, která ke knize vydává stejnojmenný soundtrack.

Zdroj: Lidové noviny, 11. 10. 2004